|
|
The hero and the image of nationalism in Colombia. The sculptures at Centennial Park and at the Park of Independence, (1883-1910).
Ramirez Bolivar, Juan Gabriel ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Damasceno, Cláudia (oponent)
Hrdina a obraz nacionalismu v Kolumbii, Sochy v Parque del Centenario (1883-1958). Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat a určit vztah mezi konstrukcí panteonu hrdinů v Kolumbii a snahou konsolidovat národní identitu na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Tento problém analyzuje případová studie, která se zaměřuje na konkrétní veřejný prostor v Bogotě, El Parque del Centenario. Tento prostor byl vystavěn v roce 1883 jako připomenutí 100. výročí narození Simona Bolívara. Výzkum byl proveden pomocí analýzy čerpající z různých historických pramenů: obrazů představujících pomníky, map a plánů parku i města, ale především novin a časopisů z let 1880-1958. Analýza případové studie je prezentována jako historický narativ, který má za cíl poskytnout relevantní informace o stavbě a vývoji tohoto veřejného prostoru. Text je rozdělen do tří kapitol chronologicky sledujících vývoj parku. První kapitola se zabývá obdobím 1883-1910 a zaměřuje se na oslavu stého výročí narození Bolívara. Představuje řadu důležitých postav, které se podílely na rozhodnutích týkajících se této slavnosti, také analyzuje publikaci El Papel Periódico Ilsutrado a osobnost stojící za ní Alberto Urdaneta. Druhá kapitola se zabývá obdobím 1910-1926 a zaměřuje se na analýzu oslavy stého výročí nezávislosti v roce 1910. Na...
|
|
|
Činnost křesťanských misií v Číně, 1860-1900
Sakmárová, Dominika ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je popísať aktivity kresťanských misionárov v Číne v priebehu druhej polovice 19. storočia. Práca popisuje históriu kresťanských misií v Číne, ktorá viedla k veľmi rôznorodým postupom pri evanjelizácii čínskeho ľudu, rovnako sa venuje popisu spôsobov, ako boli kresťanské misie vykonávané a aký druh reakcií medzi čínskym obyvateľstvom vyvolali. Jednotlivé postupy sú porovnávané, s vysvetlením konkrétnych kultúrnych rozdielov, ktoré sťažovali prijímanie kresťanstva u čínskeho obyvateľstva. Na druhej strane je popísaný i uhol pohľadu čínskych misionárov a konvertitov, prípadne modifikácie, ktorým kresťanské učenie pri strete s čínskou kultúrou často podľahlo. V praktickej časti práce sú porovnané konkrétne kresťanské dogmy na príkladoch dobových prekladov Svätého Písma do čínštiny, ilustrujúce možnú modifikáciu kresťanských právd pri strete s čínskou kultúrou.
|
|
|
Společenská činnost Sofie Podlipské
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Cílem této bakalářské práce je na základě dobových archivních pramenů dokreslit a nastínit společenské působení Sofie Podlipské. V práci je nejprve představen život Sofie Podlipské, následuje kapitola zaměřující se na publikační a překladatelskou sféru působení Sofie Podlipské. Hlavní část práce se pak zabývá spolkovou a přednáškovou činností v několika vybraných ženských institucích.
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Baudelaire na prahu modernity
Hošnová, Mariana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat Baudelairův vztah k jeho době. Prozkoumat, jaké soudobé fenomény nejvíce ovlivnily jeho dílo, a jak. Abychom tohoto cíle dosáhli, budeme postupně zkoumat čtyři obasti - politickou situaci, tvářnost města, novinový provoz a umění ve Francii devatenáctého století. Budeme se snažit v těchto oblastech umístit Baudelairovu osobu a zrekonstruovat vliv, který na Baudelaira a jeho dílo tyto oblasti měly. Sledovat budeme zejména dvě baudelairovské studie - esej Paříž druhého císařství u Baudelaira Waltera Benjmaina a knihu Baudelaire. L' irreductible Antoina Compagnona. Oba interpreti zdůrazňují, že pro náležité uchopení Baudelairova díla je nezbytné právě projasnění Baudelairova postoje k výše uvedeným oblastem. Problematickým, ale ústředním pojmem této práce je pojem modernité. Jelikož je tento pojem vztažen jak k Baudelairově době, tak k jeho postoji k této době, není možné jej jednoduše definovat a není to ani cílem této práce. Cílem je spíše v rozmanitých fenoménech devatenáctého století, stejně jako v Baudelairově postojích a dílu, rozpoznat to, co je s pojmem modernité slučitelné, alespoň v určitém z jejích významů. Uvidíme, že jak básníkova doba tak jeho dílo v sobě nese mnoho rozporů, nebudeme se však snažit tyto rozpory překlenout, ale naopak se je pokusíme...
|
|
|
The hero and the image of nationalism in Colombia. The sculptures at Centennial Park and at the Park of Independence, (1883-1910).
Ramirez Bolivar, Juan Gabriel ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Damasceno, Cláudia (oponent)
Hrdina a obraz nacionalismu v Kolumbii, Sochy v Parque del Centenario (1883-1958). Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat a určit vztah mezi konstrukcí panteonu hrdinů v Kolumbii a snahou konsolidovat národní identitu na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Tento problém analyzuje případová studie, která se zaměřuje na konkrétní veřejný prostor v Bogotě, El Parque del Centenario. Tento prostor byl vystavěn v roce 1883 jako připomenutí 100. výročí narození Simona Bolívara. Výzkum byl proveden pomocí analýzy čerpající z různých historických pramenů: obrazů představujících pomníky, map a plánů parku i města, ale především novin a časopisů z let 1880-1958. Analýza případové studie je prezentována jako historický narativ, který má za cíl poskytnout relevantní informace o stavbě a vývoji tohoto veřejného prostoru. Text je rozdělen do tří kapitol chronologicky sledujících vývoj parku. První kapitola se zabývá obdobím 1883-1910 a zaměřuje se na oslavu stého výročí narození Bolívara. Představuje řadu důležitých postav, které se podílely na rozhodnutích týkajících se této slavnosti, také analyzuje publikaci El Papel Periódico Ilsutrado a osobnost stojící za ní Alberto Urdaneta. Druhá kapitola se zabývá obdobím 1910-1926 a zaměřuje se na analýzu oslavy stého výročí nezávislosti v roce 1910. Na...
|
|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
| |
|
|
The institution of marriage in three novels of Cornelie Huygens
Mrázková, Tereza ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Práce se zabývá zobrazením instituce manželství ve dvou románech nizozemské spisovatelky a feministky z konce devatenáctého století, Cornélie Huygens. V teoretické části je zkoumán vliv literárního a historického kontextu, především rodícího se hnutí za práva žen, socialismu a vývoje v tehdejší společnosti, ale i dostupným informacím o autorčině osobním životě. Je věnován prostor sociálnímu postavení žen, jejich politickým aktivitám, pozici již zaujímaly v literatuře a také vnímání ženských autorek literární kritikou. Praktická část pak obsahuje literární analýzu dvou děl jejichž dominantním tématem je právě manželství.
|
|
|
"Faces of the Victorian Double: Development of the Doppelganger in the British Literature of the Nineteenth Century"
Macura, Michal ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Odpověď na otázku, proč se doppelgänger, čili fenomén dvojnictví, těšil na sklonku devatenáctého století takové popularitě, je třeba hledat jednak v sociálním klimatu doby a jednak ve zrodu psychologie. První psychologové, a jejich předchůdci, vyznavači biomagnetismu, významně přispěli k formulaci teorií o potlačované složce osobnosti, podvědomí, a jejím komplikovaném vztahu k vědomí. Doppelgänger je téměř vždy spojený s potlačením některé složky osobnosti, obvykle v důsledku požadavků a očekávání ze strany společnosti. Doppelgänger je proto pevně svázán s prostředím, které mu dává vzniknout, odráží je a toto prostředí odráží jeho samotného. Doppelgänger není ani tolik literární postavou, jako spíše intenzivním dialektickým vztahem mezi dvěma složkami osobnosti. Doppelgänger může figurovat coby prostředek útěku před svědomím, které je samo o sobě společenským konstruktem. Jak Jekyll, tak Dorian jsou si plně vědomi příležitostí, které jim alter ego skýtá, a jsou díky němu s to ignorovat diktát veřejného mínění a dalších institucí (například právního systému), jejichž cílem je udržovat ve společnosti určitý stupeň konformity. Doppelgänger jim umožňuje realizovat podvědomé ambice. Doppelgänger je většinou, i když ne vždy, výtvorem, a proto je užitečné jej posuzovat i v kontextu díla a umělce. Práce zmiňuje...
|
host ::
RSS.